Hadith for the World
Právní věda a způsoby jejího vyvozování

Právní nařízení týkající se uctíváni

231 hadiths

231 hadiths

عَنْ عُقْبَةَ بْنَ عَامِرٍ الْجُهَنِيَّ رضي الله عنه قَالَ: ثَلَاثُ سَاعَاتٍ كَانَ رَسُولُ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَنْهَانَا أَنْ نُصَلِّيَ فِيهِنَّ، أَوْ أَنْ نَقْبُرَ فِيهِنَّ مَوْتَانَا: حِينَ تَطْلُعُ الشَّمْسُ بَازِغَةً حَتَّى تَرْتَفِعَ، وَحِينَ يَقُومُ قَائِمُ الظَّهِيرَةِ حَتَّى تَمِيلَ الشَّمْسُ، وَحِينَ تَضَيَّفُ الشَّمْسُ لِلْغُرُوبِ حَتَّى تَغْرُبَ.رواه مسلم
عن جُبير بن مُطعم رضي الله عنه مرفوعًا: «لا تَمْنَعُوا أحدًا يطوف بهذا البيت، ويصلي أي سَاعة شاء من لَيل أو نَهار».رواه أبو داود وأحمد والترمذي والنسائي وابن ماجه والدارمي
عَنْ جَابِرِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ رضي الله عنهما أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ: «مَنْ قَالَ حِينَ يَسْمَعُ النِّدَاءَ: اللَّهُمَّ رَبَّ هَذِهِ الدَّعْوَةِ التَّامَّةِ، وَالصَّلاَةِ القَائِمَةِ، آتِ مُحَمَّدًا الوَسِيلَةَ وَالفَضِيلَةَ، وَابْعَثْهُ مَقَامًا مَحْمُودًا الَّذِي وَعَدْتَهُ، حَلَّتْ لَهُ شَفَاعَتِي يَوْمَ القِيَامَةِ».رواه البخاري
Abú Marthad al-Ghanawí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Neseďte na hrobech a nemodlete se k nim.”Zaznamenal ho Muslim
عن عبد الله بن الشِّخِير رضي الله عنه قال: «رأيت رسول الله صلى الله عليه وسلم يُصَلِّي، وفي صَدره أَزِيزٌ كَأَزِيزِ الرَّحَى من البُكَاءِ صلى الله عليه وسلم ».رواه أبو داود والنسائي وأحمد
عن أنس بن مالك رضي الله عنه : أن رسول الله صلى الله عليه وسلم قال: «إذا قُدِّمَ العَشَاءُ ، فابدءوا به قبل أن تُصَلُّوا صلاة المغرب، ولا تَعْجَلوا عن عَشَائِكم».متفق عليه
عن أنس بن مالك رضي الله عنه أن النبي صلى الله عليه وسلم رأى نُخْامَة في القِبْلَة، فَشَقَّ ذلك عليه حتى رُئِي في وجْهِه، فقام فَحَكَّه بِيَده، فقال: «إن أحدكم إذا قام في صلاته فإنه يُنَاجِي رَبَّه، أو إن رَبَّه بينه وبين القِبْلَة، فلا يَبْزُقَنَّ أحدُكم قِبَل قِبْلتِه، ولكن عن يَسَاره أو تحت قَدَمَيه» ثم أخذ طَرف رِدَائِه، فَبَصَقَ فيه ثم ردَّ بَعْضَهُ على بعض، فقال: «أو يفعل هكذا».متفق عليه
عَن أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ رضي الله عنه قَالَ: قَالَ النَّبِيُّ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ: «مَا بَالُ أَقْوَامٍ يَرْفَعُونَ أَبْصَارَهُمْ إِلَى السَّمَاءِ فِي صَلاَتِهِمْ»، فَاشْتَدَّ قَوْلُهُ فِي ذَلِكَ، حَتَّى قَالَ: «لَيَنْتَهُنَّ عَنْ ذَلِكَ أَوْ لَتُخْطَفَنَّ أَبْصَارُهُمْ».رواه البخاري
‘Á'iša, matka věřících(ať je s ní Bůh spokojen) vyprávěla, že Um Salama se zmínila Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) o kostelu, který viděla v Habeši, kterému říkali Mária, a říkala, co v něm viděla za obrazy, a Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Tito lidé, když mezi nimi zemřel zbožný služebník nebo zbožný muž, postavili na jeho hrobě mešitu a namalovali tyto obrazy a jsou nejhorším stvořením u Boha."Je na něm shoda.(Al-Buchárí a Muslim)
عن ابن عباس -رضي الله عنهما- قال: كَشف رسول الله صلى الله عليه وسلم السِّتَارة والناس صُفوف خَلف أبي بَكر، فقال: «أيها الناس، إنه لم يَبْق من مُبَشِّرَاتِ النُّبُوَّةِ إلا الُّرؤيا الصَّالحة، يَراها المُسلم، أو تُرى له، ألا وإنِّي نُهِيت أن أقْرَأ القرآن راكِعا أو ساجِدا، فأما الرُّكوع فعظِّموا فيه الرَّب عز وجل ، وأما السُّجود فَاجْتَهِدُوا في الدُّعاء، فَقَمِنٌ أن يُستَجاب لكم».رواه مسلم
عن الحكم قال: غَلَب على الكُوفة رجُل -قد سَمَّاه- زَمَنَ ابن الأشْعَث، فأمر أبَا عُبيدة بن عبد الله أن يصلِّي بالناس، فكان يصلِّي، فإذا رَفع رأسه من الرُّكوع قام قَدْر ما أقُول: اللَّهُم ربَّنا لك الحَمد، مِلْءَ السَّماوات ومِلْءَ الأرض، ومِلْءَ ما شِئت من شَيء بعد، أهْل الثَّناء والمَجد، لا مانع لما أعْطَيت، ولا مُعْطِي لما مَنعت، ولا يَنفع ذَا الجَدِّ مِنْك الجَدِّ. قال الحَكم: فَذَكَرت ذلك لعَبد الرَّحمن بن أبي ليلى فقال: سمعت البَرَاء بن عَازب يقول: «كانت صلاة رسول الله صلى الله عليه وسلم وركُوعه، وإذا رفع رأسه من الرُّكوع، وسُجوده، وما بَيْن السَّجدتين، قريبًا من السَّوَاء» قال شُعبة: فذَكَرْتُه لِعَمرو بن مُرَّة فقال: قد رأيت ابن أبي ليلى، فلم تَكن صلاته هكذا.رواه مسلم
Ibn ‘Abbás (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Bylo mi nařízeno, abych udělal sudžúd na sedmi kostech: na čele," a pak si ukázal na nos, „a na rukou, kolenou a prstech na nohou. A nevyhrnujte oblečení a vlasy.”Je na něm shoda.(Al-Buchárí a Muslim)
Ibn ‘Abbás (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) říkal mezi sadždami: „Alláhuma ghfir lí, wa rhamní, wa ‘áfiní, wa hdiní, wa rzuqní.” (Bože odpusť mi, buď ke mě milosrdný, smiluj se nade mnou, uveď mne na správnou cestu a obdař mne.)Zaznamenal ho Abú Dáwúd, At-Thirmidhí, Ibn Mádžah a Ahmad
عن أنس بن مالك رضي الله عنه أن النبي صلى الله عليه وسلم : كان لا يقنت إلا إذا دعا لقوم، أو دعا على قوم.رواه ابن خزيمة
Thawbán (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že když Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) skončil modlitbu, požádal Boha třikrát o odpuštění a řekl: „Alláhumma anta s-salám, wa minka s-salám, tabárakta dhá-l-džaláli wa-l-ikrám." (Ó Bože, Tys Mír a od Tebe mír, bud’ požehnán, Ty, majestátnosti a velkomyslnosti plný). Al-Walíd řekl: „Řekl jsem al-Awzá’ímu: „A jak prosit Boha o odpuštění?" Odpověděl: „Řekneš: Astaghfirulláh, astaghfirulláh, astaghfirulláh."" (Prosím Boha za odpuštění…)Zaznamenal ho Muslim
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Tomu, kdo řekne na konci každé modlitby třiatřicetkrát subhánalláh, třiatřicetkrát alhamdulilláh a třiatřicetkrát Alláhu akbar, to je devětadevadesátkrát, a pak řekne, aby dovršil sto: Lá iláha illa-l-láhu wahdahu lá šaríka lahu, lahu-l-mulku wa lahu-l-hamdu wa huwa ‘alá kulli šaj'in qadír," (Není boha kromě Boha, Jediného, který nemá společníka žádného, Jemu náleží vláda i chvála a On má moc nad každou věcí.) budou odpuštěny hříchy, i kdyby jich bylo jako mořské pěny.”Zaznamenal ho Muslim
Abú Umáma (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Tomu, kdo přednese Verš trůnu na konci každé povinné modlitby, nebrání ve vstupu do ráje nic kromě smrti.”رواه النسائي في الكبرى
‘Imrán Ibn Husain (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že měl hemoroidy, a tak se zeptal Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) na modlitbu, a ten řekl: „Modli se vestoje, pokud toho nejsi schopný, tak vsedě, a pokud ani toho nejsi schopný, tak na boku.”Zaznamenal ho Al-Buchárí
عن عائشة رضي الله عنها ، قالت: «قامَ النبي صلى الله عليه وسلم بآيةٍ مِنَ القرآن ليلةً».رواه الترمذي
Abú Sa'íd al-Chudrí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Pokud má někdo z vás ve své modlitbě pochyby a neví, kolik se modlil, zda tři nebo čtyři, ať odhodí pochyby a staví na tom, o čem si je jistý, a poté udělá před taslímem (slova: As-salámu alajkum… na konci modlitby) dvě sadždy, a pokud se pomodlil pět, udělají mu v modlitbě lichý počet, a pokud se modlil úplně čtyři, byly navzdory šajtánovi.”Zaznamenal ho Muslim
عن أبي رافع أن أبا هريرة رضي الله عنه قرأ لهم: «إذا السماء انْشَقَّتْ» فسجد فيها، فلما انصَرَفَ أخبرهم أن رسول الله صلى الله عليه وسلم سجد فيها.متفق عليه
عن أبي بكرة، عن النبي صلى الله عليه وسلم أنه كان «إذا جاءه أمرُ سرورٍ، أو بُشِّرَ به خَرَّ ساجدًا شاكرًا لله».رواه أبو داود وابن ماجه والترمذي وأحمد
عن حفصة رضي الله عنها «أن النبي صلى الله عليه وسلم كان يُصلي ركعتين خَفيفتين بعد ما يَطلع الفجر»، وفي رواية: قبل أن تُقام الصلاة.رواه البخاري
عن عائشةَ أُمِّ المُؤْمِنينَ رضي الله عنها: أن النبي صلى الله عليه وسلم كان لا يَدع أربعا قَبل الظهر وركعتين قبل الغَدَاة.رواه البخاري